Když nad tím zpětně přemýšlím, tak jsem rád, že jsem Petra navštívil a vůbec nelituji vynaložených prostředků, protože to stálo za to a možná i za mnohem víc

Při své první návštěvě jsem přišel bez jakéhokoliv očekávání. Petr mě přivítal v příjemném prostředí své masérny, vysvětlil, co se bude dít a jaký bude postup. Po krátkém rozhovoru jsem si vybral druh oleje a kadidla k očistě. Tuším, že jsem si vybral kadidlo z Ománu. Petr mi ještě před začátkem masáže řekl, že pokud mám nějakou otázku, co bych rád vyřešil, mohu se na ni při masáži zaměřit a třeba bude zodpovězena. Neváhal jsem, od přírody jsem zvídavý tvor, a tak jsem si „předpřipravil“ otázky. První otázkou, která mě napadla, bylo: „Kdo vůbec tento systém masáží vymyslel?“. Druhou otázkou bylo jméno člověka ženského pohlaví, který je „mojí párovou duší“ zde v tomto čase na Zemi. Třetí otázka se týkala posmrtného života. 

Následovalo rituální očištění kouřem z kadidla. Kouř mi příjemně voněl, a tak jsem si očistu užíval. Otočil jsem se, aby mě Petr očistil ze zadní strany těla a ucítil jsem z ničeho nic vůni tabáku, ale jako bývalý dlouholetý kuřák jsem poznal, že tento tabák byl tabákem jiným, než ten obyčejný, který je běžně v cigaretách. Ptal jsem se Petra, jestli dával na očistu i tabák, ale ten jen zavrtěl mírně hlavou, z čehož jsem pochopil, že ne. Přišlo mi to zvláštní, ale dál jsem nad tím nepřemýšlel. Po uložení na maserské lůžko, započal Petr se svým umem. Cítil jsem v těle mohutné proudy tekoucích energií, tam kde dříve byla bolest nebo necitelnost, se po chvíli objevil hřejivý pocit a tok energie se obnovil. Potom jsem na chvíli usnul…

Když jsem se otočil na záda, Petr začínal nejprve od nohou, přičemž opět odpadávaly staré „usazeniny“ proto, aby „řeka života“ mohla dál proudit celým mým tělem. Poté, co se masáž přiblížila oblasti solar plexu, se začaly dít věci! Již dříve jsem měl pár zkušeností s netělesnými zážitky, ale toto by předčilo mnohá očekávání. Nejdřív jsem se vrátil zpět k očistě kadidlem, kdy jsem ucítil tabákový kouř. Bylo to jako ve filmu, mírně jsem pootočil hlavu doprava a tam byla tvář šamana, který se na mě usmíval. V myšlenkových obrazech, které mi předal, jsem pochopil, že se jedná „o stručný popis Malajské masáže“ a také mi při tom ukázal holografický znak. U nás by se tomu asi řeklo pečeť, ke které mi sdělil, že je to pečeť tvůrců tohoto systému. Petr zatím oživoval polomrtvý solar plexus, když jsem byl doslova a do písmene vytažen z těla do vyšších sfér. Při pohledu okolo sebe jsem viděl hodně vznášejících se bytostí, jakoby andělů, ale křídla nepotřebovali. Vycítil jsem, jak odvádějí duše zemřelých, když v tom mě vytrhl hlas „vrátného“, který na mě zhurta: „Jméno, příjmení, věk, váha…“, v tom jsem jej přerušil a vypadlo ze mě: „Co blbneš, to jsem Já!“ vrátný se jen pousmál. V tu chvíli jsem si uvědomil plně, kde jsem, a tak mi byla zodpovězena otázka týkající se smrti. V tu chvíli uvědomění jsem se vrátil do těla.

Jakmile Petr začal svoji masáž v oblasti srdce, snad rychlostí vyšší než rychlost světla, jsem byl vystřelen na oběžnou dráhu naší krásné matičky Země. Po chvíli váhání jsem zvolal do pustého prostoru: „Ukažte se!“ a opravdu během okamžiku, se začaly objevovat různé kosmické lodě. Protože jsem nevěděl, na kterou vstoupit, použil jsem myšlenkový obraz holografické pečeti tvůrců. V ten moment jsem se ocitl na jejich palubě. Tuto mimozemskou rasu jsem viděl poprvé, velká hlava ve tvaru trojúhelníku, vrcholem směřujícím dolů, na tváři byly velké oči podobného vzezření jako hlava, nos s ústy byly téměř neznatelné. Dozvěděl jsem se, že jsou jednou z mnoha ras tzv. „tvůrců“ různých energetických systémů, mezi jinými i „Malajské masáže“. Tento systém má sloužit jako brána do vyšších sfér, jiných světů, úrovní vědomí pomocí komplexní rehabilitace schopností člověka. Protože mě víc informací už nezajímalo, vrátil jsem se do mezihvězdného prostoru, kde jsem položil svoji poslední otázku: „Jaké jméno nosí člověk ženského pohlaví, který je mou párovou duší?“. Popravdě jsem příliš nevěřil, že přijde jakákoli odpověď, ale ona přišla! Bylo to konkrétní jméno osoby, se kterou jsem se naposledy viděl téměř před 22 lety a chtěl jsem ji hned vidět. Letěl jsem mezi realitami, až jsem se dostal k jejímu vyššímu Já a poté jsme se objali. Ta nevýslovná krása tohoto okamžiku je nepopsatelná a asi nejsem schopen ji vyjádřit slovy… Pokud bych to měl alespoň zkusit vyjádřit slovy, bylo to jako záře, obrovská, nádherná, ale přitom neoslepující, která je vším a vy víte, že jste se setkali sami se sebou. Po tomto dechberoucím setkání jsem se vrátil zpět do těla.

Vjemů i zážitků bylo v průběhu masáže daleko více, ale kdybych měl psát o všech, musel bych najít nakladatele. Jsou i zážitky o kterých „zatím“ psát ani mluvit nemůžu – tyto úseky „času“ ještě nejsou naplněny. Dokonce i Petr měl pro mě překvapení, když mi říkal, co u které části těla cítil. To překvapení se týkalo například pravého kolene. Nebyl jsem si vědom jakéhokoliv úrazu nebo jiné skutečnosti, která by koleno uvedla do poškození. Nicméně se vše podařilo zdárně vyléčit, za což jsem Petrovi vděčný. Poté jsme si s Petrem ještě chvíli povídali a na to, jsem vyrazil domů.

Druhý den v podvečer jsem se na chvíli natáhl na gauči. Po chvíli jsem pocítil proud energie nad i uvnitř pravého kolene, o kterém Petr mluvil. Cítil jsem, jako by nad ním někdo stál a pouštěl do něj silný, hojivý energetický tok. Psal jsem to ihned Petrovi a ten se nějak zapomněl zmínit, že masáž pokračuje, i když už u Petra den nebo i více nejste. A opravdu jsem se po mohutném toku energie najednou ocitl ve velké místnosti plné příjemného personálu. Přirovnal bych to asi k ozdravovně, kde mi doléčovali pravé koleno. „Měl jsem snad někdy v minulosti,“ tím myšleno i minulém životě, „nějaký vážný úraz?“, zeptal jsem se ošetřující entity. Ošetřující mi odpověděl, cituji: „Oblast kolene byla zasažena energetickou zbraní, která poškodila tuto oblast i u jemnohmotných těl.“ Po této odpovědi následovalo ještě přibližně hodinové léčení. Dva dny poté jsem byl hrát squash a výsledek ozdravení od Petra i z uvedeného zařízení byl na koleni opravdu znát ve velice pozitivním slova smyslu.

Když nad tím zpětně přemýšlím, tak jsem rád, že jsem Petra navštívil a vůbec nelituji vynaložených prostředků, protože to stálo za to a možná i za mnohem víc. Popravdě, tuto „práci“ bych nejspíš dělat nemohl, nevydržel bych to, je to velice psychicky i fyzicky náročné.

A tímto bych se s vámi všemi rád rozloučil, popřál vám mnoho krásných zážitků a šťastný život v lásce, protože láska je štěstí.

PS: Pokud by se vám někdy naskytla příležitost vyzkoušet Kombinaci Malajské masáže a energetické harmonizace od Petra harmonizéra, tak neváhejte! A kdybyste ho potkali jen tak, zajděte s ním třeba na čaj. Je to fajn člověk.